Talentovaní architekti bez domova

Na břehu řeky Tama stojí malý modrý domek. Pravda, někdy je v něm trochu zima, ale ten výhled na řeku je opravdu krásný. Majitel, pan Okawara, jej postavil svépomocí. Kdykoli ho může zbourat a znovu postavit. Jeho domek je přirovnáván k zenové čajovně legendárního Rikyu Sena.

Lhářem na plný úvazek

Japonská společnost se může při pohledu zvenčí jevit velmi homogenní, soudržná. Je to proto, že Japonci jsou již od narození vychováváni k tomu, že jsou součástí nějaké sociální skupiny. Náležitost k ní - může to být rodina, školní třída, firma, mohou to být sousedé z jednoho domu i celý národ - poskytuje jedinci ochranu, ale také nevyhnutelně přináší jisté potlačení vlastní individuality. Skupina vždy vystupuje jednotně, neboť každý jedinec zná své místo ve skupině a je srozuměn s tím, že pro blaho celku je nutno přinášet osobní oběti.

Kapři a draci

Koncem dubna začnou poletovat v povětří krásní barevní kapři. Je to úžasná podívaná. Jsou nejméně tři, a často jich je i tucet. Plují ve větru, krásní a pyšní - koinobori.

Stíny minulosti

Spisovatel a přední politik Liberálně demokratické strany Šintaro Išihara v roce 1990 v rozhovoru pro Playboy prohlásil: „Lidé říkají, že Japonci v Nankingu spáchali holocaust, ale není to pravda. To si vymysleli Číňani." Dnes je primátorem Tokia.

Elitáři a gaidžinové

Jedním ze základních stavebních kamenů utvářejícím japonskou duši je koncepce vnějšího a vnitřního světa. Uči a Soto. Dva protiklady navzájem spojené.